Zdroj: https://www.jamuj.cz/blog/novy-svet-moravseho-podzimu-lenka-nota • Vydáno: 8.10.2021 13:13 • Autor: Daniela Peclová
Lenka Nota je absolventkou Hudební fakulty JAMU ze třídu prof. Františka Emmerta. Je skladatelkou, muzikoložkou, hudební publicistkou a manažerkou a ve její práce často souvisí s tématem žen v umění. 13. října 2021 v rámci koncertu Brněnská zrcadla minifestivalu Nový svět Moravského podzimu zazní mimo jiné také její skladba.
Jste absolventkou Katedry kompozice, dirigování a operní režie. Jak vzpomínáte na léta strávená na Hudební fakultě?
Na katedře kompozice jsem strávila nádherných pět let. Každodenní kontakt se spolužáky a profesory, společné muzicírování a debaty o hudbě, umělecké prostředí tehdy ještě nezrekonstruované budovy JAMU patří dodnes k nejkrásnějšímu období mého života.
Kdo z pedagogů naší fakulty vás ve vašem profesním životě nejvíce ovlivnil?
Určitě profesor František Emmert. Setkávali jsme se několikrát týdně v hodinách kompozice, instrumentace, někdy i na koncertech. Hodiny s ním byly v pravdě zázrak. Nikdy mě do ničeho netlačil, ale trpělivě a moudře mě vedl a inspiroval, nejen jako pedagog, ale také jako člověk. Prof. Emmert byl introvert, hluboce věřící člověk, který svou víru neprezentoval navenek, ale který ji skutečně žil. Byl jedním z mála, kdo uměl komponovat, kdo znal dokonale řemeslo, kdo měl neuvěřitelný přehled v instrumentaci, a především kdo se neustále vzdělával a byl otevřený všemu novému, které zvažoval a pečlivě třídil.
Nový svět Moravského podzimu vzniknul ze studentské iniciativy, jako platforma pro začínající umělce s přispěním „ostřílenějších“ umělců. Jak hodnotíte tuto iniciativu?
Myslím, že je to velice dobrý nápad. Žádná škola nemůže vynahradit zkušenosti z praxe a tou může právě spolupráce s Moravským podzimem pro studenty být. Doufám, že nezůstane jen u tohoto ročníku.
zdroj: lenkanota.com
Koncert s názvem Brněnská zrcadla uvede cyklus Vteřiny Vítězslavy Kaprálové s vaší instrumentací a také jednu vaši autorskou skladbu. Jak hodnotíte dramaturgii koncertu, který se soustředí nejen na skladatele spjaté s Brnem, jako je František Emmert a Bohuslav Martinů, ale také na ženy, co by skladatelky?
Dramaturgie koncertu je podle mého názoru velmi pěkná a vyvážená. Nemám ráda dělení na mužské a ženské koncerty. To je kontraproduktivní v obou směrech. S Brnem jsme spjati myslím všichni. Kaprálová pochází z Brna, já taky, prof. Emmert se tu nenarodil, ale celý život zde působil. Velmi si vážím možnosti být v programu s těmito velkými skladateli.
Postavení žen v mnohých hudebních provozech není mnohdy jednoduché a rovnocenné. Jak si ženy coby skladatelky, dirigentky, manažerky stojí ve světě a u nás?
To bohužel nemohu do hloubky posoudit. Rozhodně je dnes situace lepší než v době, kdy jsem já studovala na JAMU. Je mnoho žen, které dirigují velké orchestry a to velmi dobře – např. ve Vídni působící Marin Alsop nebo Simon Young, práce skladatelek jsou čím dál častěji řazena do běžných koncertů, tedy nejsou jim vyhrazovány pouze festivaly a přehlídky zaměřené ryze na ženskou tvorbu. Na vídeňské hudební univerzitě, kde pracuji, vznikla např. před dvěma lety platforma nazvaná „Fifty-Fifty“. Univerzita si předsevzala, že do roku 2030 budou rovnocenně zastoupeny muži a ženy napříč profesemi – tedy nejen v administrativě, kde ženy převažují, ale především na pedagogických postech. Nicméně pořád platí, že ženy jsou podstatně méně placeny, než muži a stále řeší dilema práce – rodina. Myslím, že finanční nezávislost žen by přinesla svobodu nejen jim, ale také mužům. My ženy bychom měly držet pohromadě a konsekventně prosazovat svá práva a svobody, které jsou v mužském světě již po staletí samozřejmostí. Právě před dvěma lety se na festivalu Wien Modern dostalo relativně větší pozornosti skladatelkám, s pěti z nich jsem dělala rozhovor a každá měla na moje stejné otázky ohledně uvádění děl, postavení ve společnosti atd. mnohdy zcela rozlišné názory. Přestože se situace opravdu dost změnila k lepšímu, nedá se rozhodně mluvit o rovnocennosti. Ale to vše ještě může přijít.