Štěpán Voráček je studentem třetího ročníku bakalářského stupně studia oboru Hudební manažerství. Jak sám říká, splnil si svůj dětský sen - stane se totiž studentem Berklee college ve španělské Valencii. Jak bude studium vypadat, jak se připravoval na přijímací pohovor a co mu dalo právě studium hudebního manažerství si můžete přečíst v našem společném rozhovoru.

Kdy tě napadlo, že by ses chtěl přihlásit na Berklee?
S tou myšlenkou jsem si pohrával už delší dobu. Na začátku třeťáku jsem si pak pročítal všechno možné o té škole, abych si mohl říci, jestli ty předměty a projekty jsou pro mě tou správnou volbou. 

Co bylo součástí přijímaček na Berklee a jak moc náročné to pro tebe bylo?

Obecně přijímačky na anglické nebo americké univerzity jsou koncipované jinak než u nás. Nejsou tam žádné testy, ani jazykové. Vše musí mít člověk už předem připravené. Přijímačky na Berklee byly dvoukolové. Těch věcí, které jsem musel mít, byla celá řada. Na první kolo jsem si musel připravit 3-minutové video, kde jsem musel rozebrat stav současného hudebního průmyslu z perspektivy, mně nějakým způsobem blízké, a zároveň nastínit svůj magisterský projekt, který bych chtěl dělat. Pak jsem musel napsat esej o tom, kdo jsem, proč se tam hlásím a jak mi Berklee pomůže v akademické/profesní kariéře. Samozřejmostí bylo i zaslání strukturovaného životopisu a doporučujícího dopisu, jazykového certifikátu úrovně alespoň C1 a přepis dosavadních známek ze všech semestrů. To bylo asi logisticky nejnáročnější. Tímto bych chtěl poděkovat paní Jarošové ze studijního oddělení za její bleskurychlou reakci a nesmírnou ochotu. Pak následovalo období ticha a vyhodnocování. Po pár týdnech mi přišel email, že mi gratulují a zvou mě do druhého kola. Tím bylo interview.

To bylo velmi náročné, protože jsem vůbec nevěděl, koho, nebo co čekat. Připravoval jsem se na to tak, že při procházkách se psem, jsem si povídal v angličtině pro sebe. Sousedi si asi museli myslet, že jsem se zbláznil. Samotný rozhovor vedl vedoucí celé katedry a odehrával se přes Zoom. A protože jsem na něm dlouho nebyl, tak jsem si zapomněl zrušit pozadí s palmami a oceánem. Takže faux pas bylo na světě a v tom stresu jsem to samozřejmě nedokázal vypnout...Tak jsem si řekl, že když už nic, tak tímhle na mě alespoň nezapomenou. Jinak samotné interview hodnotím asi jako to vůbec nejnáročnější, které jsem v životě absolvoval. Ptal se mě na velká specifika ať už z mého životopisu, či akademického působení na JAMU. Byly to otázky typu: "V CV máte, že jste zastupoval tohoto umělce. Jak si myslíte, že by Vám předmět XY na Berklee pomohl v rozvoji jeho kariéry?" nebo "Máte certifikát z marketingu, co jste si z toho kurzu odnesl a co Vás zaujalo nejvíce?" nebo obligátnější "Proč jste zrovna vy ideální kandidát? Čím obohatíte naši komunitu na Berklee?" a takové otázky pálil zkoušející jednu za druhou. Byl jsem tak nervózní, až se mi z toho rozvrzala židle.

Po 20 minutách bylo hotovo. Než jsme se rozloučili, tak jsem zkoušejícímu ještě nabídl, že mám celé své profesní portfolio, které mu můžu zaslat, protože jsou tam i věci, které se mi do CV nevešly. To (díky bohu) přijal a já si řekl, že jsem alespoň částečně spravil jeho celkový dojem. 

Pomohlo ti k přijetí i to, že máš za sebou katedru Hudební produkce? Dalo ti studium, ve tvém případě, hudebního manažerství, potřebné základy?

To je bez debat. Myslím si, že nebýt Katedry hudební produkce, tak bych neměl šanci. Ať už se bavíme o čistě teoretických nebo praktických znalostech. Celá katedra je u nás neuvěřitelně "našláplá", ať už z hlediska pedagogů nebo studentů. Naši pedagogové mají neuvěřitelné zkušenosti a nebojí se nás takříkajíc hodit do vody. Těch projektů, na kterých se podílíme je celá řada. Jen během svého prvního semestru na JAMU jsem dělal Setkávání nové hudby plus, Komorní operu, Devítku (tehdy pro Festival Janáček Brno). Už jen holý fakt, že nesedíme pořád jen v učebně, kde bychom se učili "jak se to dělá", ale že skutečně pracujeme na reálných projektech, je něco, co mi každý z kamarádů závidí. 

Možná to bude znít jako klišé, ale to že jsem se dostal na Berklee není jen můj úspěch. Je to úspěch celé naší katedry. Paní Ing. Zdeňka Vlachovská, doc. Lucie Pešl Šilerová, Ing. Jana Vondráčková, Mgr. Vít Kouřil a všichni další naši pedagogové, jim můžu nejen já, ale i třeba moje spolužačka Eliška Kratěnová, co dostala místo v produkci České Filharmonie, vděčit za jejich neskonalou ochotu a víru v nás, stejně jako neustálé vybízení k lepším výsledkům. Bez nich by to nešlo. Tím, že v nás věřili a nepřestávali za nás nikdy bojovat, tím nám umožnili, abychom se nebáli a šli si i za těmi nejdivočejšími sny. Touto cestou bych jim chtěl všem moc poděkovat. Nemůžu se dočkat, čeho dosáhnou ostatní moji spolužáci napříč ročníky. "Sky's the limit".

Už víš, co tě v následujících letech čeká - předměty, projekty atd.?

Magisterský program je tam tří semestrální. Začíná v září a končí v červenci. Bude to pěkně napěchované. Ihned se začátkem školy dostane každý student svého "asistenta". Ten mu pomáhá s tím, aby stíhal deadliny a udržoval si nějaký dobrý průměr. To budu hodně potřebovat, protože jsem dostal i stipendium. To se ale váže na určitý průměr. 
Od začátku taky člověk dochází k poradcům do kariérního centra. Zde s nimi pracuje na všech potřebných podkladech pro budoucí pracovní pohovory a po celý rok se společně pracuje na tom, aby student po zakončení ihned nastoupil do své vysněné práce.

Co se předmětů týče, tak Berklee chce tvořit globální lídry hudebního průmyslu. Je kladen velký důraz na individuality. Nechtějí, aby byl jejich absolvent průměrně dobrý ve všem. Chtějí, aby byl ve světové špičce v určitém segmentu a měl globální přehled. Tomu odpovídají i předměty. V povinně volitelných je tam snad téměř vše. Od publishingu přes A&R, marketing sociálních sítí až třeba po multimediální produkci. Na přednášky coby hosté přijíždějí světové špičky hudebního průmyslu z celého světa např.: nakladatelka Beyoncé, manažerka Alanis Morissette, ředitel Warner Music, spoluzakladatel The Orchard a další.

Hlavním bodem magisterského studia je pak tzv. "Culminating Experience", je to v zásadě něco jako náš absolventský projekt. Na výběr máte ze tří segmentů:
1) Live - organizování různých akcí. V minulosti studenti organizovali třeba bezplatný festival s názvem: Musaico Festival. 
2) Entrepreneurship (podnikání) - zde studenti pracují na nějakém svém podnikatelském záměru z oblasti hudebního, či zábavního průmyslu, s tím že Berklee v určité míře může do projektu samo investovat. 
3) Record - v rámci školy funguje studentský label. Studenti, tak musí hledat vhodného umělce z řad studentů, podepsat s ním kontrakt, vybrat, co nahraje, udělat audio/video produkci, veškerý marketing, smluvně podchytit veškerá úskalí a následně zařídit distribuci. 
Ten třetí segment je přesně to, čemu bych se chtěl při studiu věnovat.

Po dokončení studia je možnost jít ještě na stáž, zejména do USA. Berklee zaopatří potřebná víza a podílí se na financování. Pokud to pandemická situace a možnosti dovolí, tak bych určitě neváhal a na stáž vyjel.

Co to pro tebe osobně znamená, že tě přijali na Berklee a na co se nejvíc těšíš ve Valencii?

Pro mě je to bez legrace splnění dětského snu. Berklee vnímám stejně jako třeba Harvard. Tu úplnou špičku ledovce hudebního vzdělávání. Mám obrovskou radost, že se to povedlo. Strašně se tam těším. Budu asi už za svítání bušit na dveře, aby mě tam pustili a držet se stolu zuby nehty, až se bude škola večer zavírat. Těším se na všechny studenty. Lidé z různých konců světa, kteří navzájem sdílí své zkušenosti, znalosti, zážitky a hlavně vášeň dělat hudbu a vše kolem ní a neustále se v tom zlepšovat. To je sen.

Co se Valencie týče, tak vždy jsem chtěl studovat a žít v zahraničí a zvláště někde, kde je teplo, a to se mi teď i povedlo. :D Je to krásné velké město, větší než Praha a hned u moře. Určitě bude pulzovat životem. Těším se tam moc. Dělám silniční cyklistiku, našel jsem si tam krásné trasy do hor a podél pobřeží, takže už jen vymýšlím, jak tam dostanu své kolo.