Chcete být hudebníkem, který si v začátku své kariéry dokáže vyřídit komunikaci s pořadatelem, vytvořit své promo nejen na sociálních sítích, prodat svou hudbu a mít stále pod kontrolou své hudební směřování? Dnes, mnohem více než dříve, je důležité si osvojit základy managementu.

Nejen na tento trend posledních let reaguje Hudební fakulta zavedením kurzů pro hudebníky s názvem Self management a Základy managementu, které jsou, či budou, nabízeny vybraným studijním programům na naší fakultě. Do budoucna budou studenti mít možnost přihlásit se do těchto kurzů bez rozdílu studijního programu. 

A co studenty čeká? Naučí se vytvořit své portfolio, přivést k životu svůj vlastní projekt, vytvořit svou prezentaci na sociálních sítích a komunikovat s médii. Kromě toho bude kurz zaměřený také na psychologickou stránku komunikace, zvládání stresu nebo jak zvládat své emoce. 

Mezi naše významné absolventy patří hudebníci, kteří šli právě cestou managementu. Jedním z nich je i David Mareček, současný ředitel České filharmonie. Jak se dívá na skloubení hudební a manažerské praxe se dočtete v našem dnešním rozhovoru.

Sám jste absolventem hudební fakulty JAMU. Jak na své brněnské studium vzpomínáte?
Na svá studia vzpomínám rád především díky svým dvěma pedagogům, prof. Inesse Janíčkové a prof. Jaroslavu Smýkalovi. Paní profesorka Janíčková byla klavírním pedagogem světové třídy. Její pohled na klavírní interpretaci a rady při studiu nových skladeb považuji za jeden z nejlepších vkladů do života a čerpám z nich dodnes. Pan profesor Smýkal přidal navíc mimořádný rozhled po hudební literatuře obecně, nejen klavírní, ale také komorní a symfonické. A nesmím zapomenout také na úžasné hodiny komorní hry s paní profesorkou Jiřinou Kolmanovou a dirigování s panem profesorem Lubomírem Mátlem. Ve výčtu pedagogů, které jsem měl rád a kteří mě v životě hodně ovlivnili, bych mohl ještě dlouho pokračovat...

Jak se klavírní virtuos dostane na manažerskou pozici? 
Docela přirozeně, jako jakýkoli prakticky uvažující hudebník. Organizační stránka koncertů mě zajímala vždycky a jako pedagog klavíru na hudebním gymnáziu, a později na Brněnské konzervatoři, jsem dělal zároveň i manažerskou práci. Na hudebním gymnáziu jsem byl vedoucím klávesového oddělení a na konzervatoři jsem pracoval jako zástupce ředitele a měl jsem na starost zahraniční styky a koncertní provoz školy. Pak následovala pozice dramaturga Filharmonie Brno a odtud byl už jen krok k jejímu vedení, k němuž jsem se dostal díky podpoře kolegů z orchestru a šéfdirigenta Petra Altrichtera.

Co musí hudebník zvládnout, aby se stal vrcholovým manažerem? 
Řada vrcholových hudebních manažerů, které znám, má předchozí interpretační zkušenost. Ředitel Carnegie Hall, Clive Gillinson, je bývalým violoncellistou Londýnského symfonického orchestru, intendant Lucernského festivalu Michael Haefliger je absolventem Juilliard School v oboru housle, a tak bych mohl pokračovat. Hudební vzdělání považuji za velkou výhodu pro budoucího manažera, protože poskytuje mimořádný přehled v oboru a přirozenou autoritu při vyjednávání. Je však nezbytné naučit se organizační práci od úplného základu, což se mi podařilo díky konzervatoři a hudebnímu gymnáziu, kde jsem dělal všechno od tisku programů až po stavění židlí na pódiu.

Co naopak musí zvládnout hudební manažer, aby uspěl v profesionálním hudebním světě?
Jak vyplývá z mé předchozí odpovědi, považuji za důležitý rozhled a znalosti v oblasti hudební interpretace. Výhodou je profesionální ovládnutí hry na hudební nástroj a nezbytnou podmínkou bezvadná orientace v koncertním a operním provozu. Jinými slovy, budoucí hudební manažer by měl trávit svůj volný čas buď cvičením na nástroj nebo návštěvou koncertů a operních představení.

V České filharmonii je nyní zaměstnaná celá řada absolventů hudební produkce z JAMU. V čem jsou naši absolventi hudební produkce tak speciální, že mají takovou úspěšnost u přijímacích konkurzů?

Moji moravští kolegové jsou mimořádně pracovití, spolehliví, týmoví. Žijí hudbou, někteří z nich hrají na hudební nástroj. Dobře komunikují. Rádi se učí. Dobře čelí stresu. K výběrovému řízení přišli s řadou zkušeností – jednak ze školních projektů, jednak ze svých předešlých prací.  

Máte přehled, kolik je v České filharmonii „Brňáků“ potažmo „Moraváků“ a kolik z nich je absolventů Hudební fakulty?

V koncertních odděleních je zhruba čtvrtina Moravanů, dvacet procent Slováků a zbytek jsou Češi. Čtvrtina kolegů absolvovala hudební produkci na JAMU.

Sám jste se podílel na výuce řady studentů, potěšili Vás někdy Vaši vlastní absolventi hudební produkce?
Výuce jsem se dosud věnoval jen velmi málo, což se doufám v budoucnu změní. Přesto mohu už teď říci, že jsem se setkal s řadou vynikajících studentů, jejichž nadání a poctivý přístup k práci mě na našich společných hodinách těšily a motivovaly.

Co byste vzkázal studentům, kteří se chtějí přihlásit na hudební manažerství v Brně?
Vzkázal bych jim, že hudební manažerství je nesmírně pestrý, komplexní a zajímavý obor a jestli mají k hudbě opravdový vztah, neměli by s přihláškou váhat. Čeká je zajímavé studium, a především jistota uplatnění v oboru, který je stále ještě v naší zemi relativně nový a poskytuje díky tomu skvělé pracovní příležitosti.

foto: Archiv Česká filharmonie